Vítr

Text: Michal Kudlík alias "Kudla"

Všichni ho při našich radovánkách používáme jsme na něm závislí, ale víme vlastně jak takové proudění vzniká, na čem závisí a co jej ovlivňuje? V následujícím článku se pokusíme tento jev popsat.

Vzduch

Atmosféra je prostor, v němž probíhají veškeré meteorologické jevy.Jde o plynný obal země který sahá od zemského povrchu do výšky 30 až 40 tisíc km. Je milné se domnívat, že se jedná o jakousi prázdnotu. Její složení se do výšky asi 100 km nemění a odpovídá následující tabulce:

Proudění - Vítr

Jedná se vlastně o horizontální i vertikální pohyby vzduch ve velkém měřítku, které jsou při tom důležité pro utváření počasí a podnebí. K hlavním silám působícím na horizontální pohyb vzduchu patří rozdíly tlaku, Coriolisova síla a tření.

- Rozdíly tlaku jsou způsobeny nestejným ohříváním atmosféry Sluncem. Teplý rovníkový vzduch je lehčí, a proto má nižší tlak než studený hustý polární vzduch. Vydatnost pohybu vzduchu od oblasti vysokého tlaku k oblasti nízkého tlaku je úměrná tlakovému rozdílu, který se označuje jako tlakový gradient.

- Coriolisova síla, způsobená zemskou rotací, odchyluje větry na severní polokouli vpravo a na jižní polokouli vlevo. Proto větry nevanou přímo z místa nejvyššího tlaku k místu s nejnižším tlakem. Místo aby větry přibližující se k systému nízkého tlaku proudily přímo do něho, točí se spíše kolem něho. Tím vznikají vzdušné systémy s vysokým nebo nízkým tlakem, v niž větry obíhají kolem středu.

V celé podstatě se dá říci že jde o jakousi přetvořenou sluneční energii. Na předpovědních mapách často vídáme různé kruhovité a elipsovité tvary podobným vrstevnicím na mapách, jsou to takzvané izobary a označují stejnou hodnotu tlaku. Z těchto map již lze usoudit směr větru a sílu větru.

Celosvětové proudění větru – pasáty

V červenci a lednu tvoří světové větry rozdílné systémy.Systémy v nízkých hladinách jsou ovlivněny jádry nízkého tlaku, do nichž vzduch proudí a jádry vysokého tlaku, z nichž vzduch vane pryč. Kdyby se Země neotáčela, vanuly by větry přímo z jader vysokého tlaku do jader nízkého tlaku. Coriolisova síla však způsobuje, již zmíněné vychýlení. Letní a zimní větrné systémy jsou západně od Afriky nápadně stálé. Monzuny na východě pevniny však způsobují střídání větrných systémů. Monzuny vznikají vlivem nestejného ohřívání pevniny a moře. Například suché větry vanou v zimě ze studeného sytému vysokého tlaku nad jižní Sibiří přes Indii. V létě se pevnina ohřívá rychleji a oblast nízkého tlaku se vyvíjí nad severozápadní Indií. Do této oblasti přicházejí vlhké jihozápadní pasáty, které také přinášejí prudké srážky.

Ovlivňování lokálního větru - termické

O termický větrech máme jakousi představu jako o místě kde fouká více než jinde, ale v podstatě se jedná stále o ten samý jev pouze umocněný lokální struktůrou terénu. Pro to jezdíme za termickými větry například do přímořských oblastí, kde se vzduch nad pevninou ohřívá rychleji a nasává chladný vzduch z vodní hladiny. Samozřejmě přímořské lokality nejsou jediné místa s tímto jevem, může se jedna o skalnaté oblasti, nebo místa s jinou srozsáhlou rozdílnou struktůrou povrchu. Termické větry se v malém měřítku vyskytují i u nás a ovlivňují podstatně kvalitu větru.

Rychlost větru se udává v metrech za sekundu (m•s-1), kilometrech za hodinu (km•h-1) a uzlech (kt). Pro tyto jednotky platí následující převodní tabulka:

Ovlivňování lokálního větru - termické

O termický větrech máme jakousi představu jako o místě kde fouká více než jinde, ale v podstatě se jedná stále o ten samý jev pouze umocněný lokální struktůrou terénu. Pro to jezdíme za termickými větry například do přímořských oblastí, kde se vzduch nad pevninou ohřívá rychleji a nasává chladný vzduch z vodní hladiny. Samozřejmě přímořské lokality nejsou jediné místa s tímto jevem, může se jedna o skalnaté oblasti, nebo místa s jinou srozsáhlou rozdílnou struktůrou povrchu. Termické větry se v malém měřítku vyskytují i u nás a ovlivňují podstatně kvalitu větru.

Rychlost větru se udává v metrech za sekundu (m•s-1), kilometrech za hodinu (km•h-1) a uzlech (kt). Pro tyto jednotky platí následující převodní tabulka:

A pro odhad síly větru se používá stupnice popisující účinky větru na pozemské objekty. Pro jednoduchost vyjádření se jednotlivé stupně označují čísly 0 až 12. (tzv. Beaufortova stupnice).

Ovlivňování lokálního větru - termické

Když už víme co vše ovlivňuje sílu a směr větru, zaměříme se nyní na faktory ovlivňující kvalitu. Vítr je totiž ovlivňován nejen podnebím, ale také místem ve kterém se nacházíme. Proto je důležité vybrat i vhodný prostor, kde powerkiting budeme provozovat. Měla by jím být dostatečně otevřená pláň, bez jakýchkoliv překážek, jak po větru; dráty el.vedení, stromy, budovy, silnice, (z důvodu spíše bezpečnostních), tak ze směru odkud proudí; kopce, lesy, které narušují plynulé proudění větru a zapříčiňují vznik větrných vírů.

Tento druh poruch můžeme sami ovlivnit správnou volbou místa pro kiting, ale pak je ještě jev, který již ovlivnit v takové míře nelze a který narušuje plynulé prodění větru vznikem takzvaných stoupavých proudu. Jak již víme různé povrchy se různě prohřívají a tvoří tak termiku a na stejném principu funguje porucha způsobená stoupavými proudy, pouze se jedná o prohřívání menších ploch. Například louka se prohřívá rychleji než dřevina tudíž vzduch nad loukou stoupá o něco rychleji a narušuje tak stálé plynutí větru. Tento lokální rozdíl teplot vzduchu se také vyskytuje při občasné oblačnosti. Česká republika ležící ve středu Evropy, s rozmanitou členitostí terénu je na tento druh poruch celkem náchylná, ale ne vždy se tento jev projeví. Častost a síla stoupavých proudů je dána hlavně teplotní gradientem, to znamená mírou schopnosti atmosféry propouštět teplo (nikoli teplotou samotnou). To v praxi znamená, že poryvový vítr vzniká pokud je teplotní gradiet vysoký a atmosféra se snadno prohřívá a tím i povrh.

Například: Teplota směrem vzhůru od zemského povrchu klesá po 100 m o 0,5 - 1°C ( zaokrouhleně 0,6°C). změna teploty vzduchu na jednotku výšky. Velikost tohoto rozdílu je dán právě teplotním gradientem.

Předpovědi

Samozřejmě k předvídání počasí máme dnes k dispozici řady předpovědních stanic, informace z nich jsou na každém kroku a lze je snadno dohledat. Jejich přesnost je závislá na mnoha faktorech a na nemalém množství zpracovaných, proto by jsme měli k těmto předpovědím být maximálně tolerantní. Počasí je občas přeci jen nevyzpytatelné.

Čerpáno z: Anatomie země

Předpovědní weby:

www.windguru.com
www.windfinder.com
www.medard-online.com
www.meteoweb.com
www.skyfly.com